Robotické svařování se ve firmě objevilo již před více než patnácti lety, kdy vedení rozhodlo automatizovat část výroby. Tehdejší investice měla být krokem k vyšší kvalitě i produktivitě, realita však přinesla i řadu komplikací. Několik let se tým marně snažil dosáhnout stabilního provozu zakoupeného robotického systému. Hlavním problémem byla nedostatečná opakovatelnost programů – robot dokázal svařovat správně jen bezprostředně po naprogramování, avšak po čase nebo odstávce se výsledky výrazně lišily. Programy se nedařilo spustit bez dodatečných úprav, což firmě způsobovalo zdržení i vyšší náklady.
„Největší potíž spočívala v tom, že jsme se nemohli spolehnout, že program bude fungovat zítra stejně jako dnes. Při opětovném nasazení dříve naprogramovaných dílů jsme často začínali téměř od začátku,“ popisuje pan Ing. Vacek, technický ředitel a jeden ze spolumajitelů. „Dodavatel se snažil některé věci řešit, ale trvalé odstranění problémů se nedařilo. V jednu chvíli jsme už měli pocit, že robotizace je spíš přítěž než pomoc,“ dodává pan Ing. Vacek.
Zásadní změna nastala v okamžiku, kdy se firma rozhodla navýšit výrobní kapacity. Zkušenosti s předchozím řešením vedly k tomu, že se začaly prověřovat aktuální možnosti této technologie i u dalších dodavatelů.
Po prezentaci možností svařování, systémů pro eliminaci nepřesností při přípravě výroby a zejména možností offline programování v technickém centru Valk Welding v Paskově se vedení Svatavských strojíren rozhodlo zakoupit dvě robotická pracoviště právě od tohoto dodavatele.
